ISDS
ISDS registered. Co to vlastně znamená?
Občas se v diskusích objeví věta:
„Vždyť má ISDS registraci, tak je to přece border kolie s PP.“
A právě tady vzniká nedorozumění, které stojí za to trochu vysvětlit.
ISDS a klasický průkaz původu, jak jej známe z našeho kynologického prostředí, nejsou dvě označení pro úplně stejnou věc.
International Sheep Dog Society (ISDS) vznikla v roce 1906 především kvůli pracovnímu ovčáckému psovi. Jejím historickým posláním je podporovat chov, výcvik a využití psa, který pomáhá člověku při práci s ovcemi.
ISDS vede vlastní Stud Book a registruje pracovní border kolie. Dnes obsahuje stovky tisíc záznamů a představuje jeden z nejvýznamnějších historických registrů pracovních linií tohoto plemene.
To je důležité pochopit.
ISDS není organizace vydávající průkazy původu v systému FCI. Je to registr a společnost postavená kolem pracovního využití ovčáckého psa.
Její logika je proto v řadě ohledů jiná než logika, na kterou jsme zvyklí v klasické kynologii.
U ISDS je zásadní především původ a práce.
Při registraci se vychází z registrovaných rodičů a pravidel ISDS. Součástí systému jsou například požadavky týkající se očních vyšetření a evidence původu. ISDS uznává také některé další pracovní registry.
Velmi zajímavým příkladem je takzvaná Registration on Merit.
Pes starší jednoho roku už nemůže být jednoduše zaregistrován jako štěně. Za určitých podmínek však může získat registraci na základě svého původu a prokázaných pracovních schopností.
To nám vlastně říká úplně jasně, k čemu tento systém vznikl a co považuje za podstatné.
Neřeší primárně výstavní úspěchy.
Neřeší, jak si pes povede ve výstavním kruhu.
Jeho hlavním cílem není vytvářet univerzálního psa pro všechny aktivity současné kynologie.
ISDS potřebuje především kvalitního pracovního ovčáckého psa.
A právě proto bychom měli být opatrní, když se snažíme jeden systém jednoduše převádět do druhého.
ISDS není „méněcenná“ border kolie
Tady je potřeba říct ještě jednu důležitou věc.
Tento článek rozhodně není o tom, že ISDS border kolie jsou horší, méně hodnotné nebo snad méně „pravé“.
Právě naopak.
ISDS patří k historicky nejvýznamnějším systémům, které se kolem pracovních border kolií vytvořily. Jeho Stud Book umožňuje sledovat původ pracovních psů a právě znalost původu a pracovních schopností má pomáhat při výběru chovných jedinců.
Problém není v ISDS.
Problém vzniká až tehdy, když jeho registraci začneme chápat jako automatický ekvivalent průkazu původu, jak jej známe z prostředí FCI.
To jsou dvě různé věci.
Dvě různé otázky
Velmi zjednodušeně řečeno:
ISDS se ptá:
Je to pes známého původu a je schopen kvalitně pracovat?
Klasická kynologie se ptá:
Jak tento pes odpovídá standardu plemene, jaký má původ, zdraví, exteriér, povahu a zda splňuje podmínky stanovené příslušnou plemennou knihou a klubem pro zařazení do chovu?
Nejde o to, že jedna otázka je správná a druhá špatná.
Jde o to, že jsou odlišné.
A pokud jsou odlišné otázky, mohou vést i k odlišným odpovědím.
Ani jedna cesta sama o sobě není špatně.
Jen mezi nimi nelze automaticky položit rovnítko.
Registrace není automaticky garance všeho
Tohle je možná vůbec nejdůležitější část.
Jakmile někde vidíme označení „ISDS registered“, neměli bychom si k němu automaticky doplnit vše, co si v našem prostředí spojujeme s pojmem „border kolie s PP“.
Stejně jako bychom si neměli automaticky doplnit opak.
Registrace sama o sobě totiž nikdy není odpovědí na všechny otázky.
Registrace není totéž co kvalita konkrétního psa.
Říká nám, kam pes patří v určitém systému a co o něm tento systém eviduje.
O jeho zdraví, povaze, pracovních schopnostech, exteriéru a především o vhodnosti pro konkrétní chovný záměr musíme přemýšlet dál.
A je tu ještě jedna velmi podstatná věc
Border kolie nikdy nebyla pouze číslo v registru.
Ani ISDS z ní takového psa nedělá.
A stejně tak z ní průkaz původu automaticky neudělá kvalitního chovného jedince.
Papír může potvrdit původ. Registr může potvrdit zápis.
Ale teprve člověk, který psa skutečně zná, může posoudit, co v něm je.
A u chovu je potom potřeba jít ještě dál.
Nestačí vědět, odkud pes pochází.
Nestačí vědět, že má ISDS číslo.
Nestačí vědět, že má PP.
Nestačí vědět, že pracuje.
Nestačí ani vědět, že vyhrává.
Chov je totiž pořád něco víc než registrace.
Co si z toho má odnést zájemce o štěně?
Možná především to, že by se neměl rozhodovat podle jedné zkratky v inzerátu.
Ani podle ISDS.
Ani podle FCI.
Ani podle počtu titulů.
Ani podle jedné sportovní disciplíny.
Nejdříve je dobré si odpovědět na mnohem jednodušší otázku:
Co od svého budoucího psa očekávám?
Hledám psa pro každodenní práci s ovcemi?
Pro vrcholový sport?
Pro aktivní životní styl?
Pro výstavy?
Nebo především rodinného společníka?
Teprve potom začíná dávat smysl zajímat se o rodokmen, registraci, chovatelskou filozofii
konkrétní linie.
Protože žádný registr sám o sobě neurčuje, zda je konkrétní pes vhodný právě pro vás.
A možná právě tady vzniká velká část dnešních sporů.
Příliš často se totiž ptáme:
„Co je lepší?“
Místo abychom se nejprve ptali:
„Co vlastně hledám?“
Border kolie nikdy nebyla jen číslo v registru.
Stejně jako průkaz původu není automatickou známkou kvality.
A stejně jako registrace ISDS není automatickou odpovědí na všechny otázky.
Papír může potvrdit původ.
Registr může potvrdit zápis.
Ale ani jedno za nás nerozhodne, zda konkrétní pes odpovídá našim představám, zkušenostem a cílům.
A právě proto bychom měli být opatrní s jednoduchými nálepkami.
Protože tak jednoduché to nikdy nebylo.
A u border kolie už vůbec ne.
